Kanisterapie v monte školce
Tři pejsci z depozita pomocné ruce navštívili dohromady čtyřikrát Montessori školku na Lužické. Možná by Vás zajímalo, co mohou pejsci ve školce pohledávat. Odpověď je jednoduchá. V dnešní přetechnizované době se malé děti téměř nesetkají s živým zvířátkem pokud si nějaké nevykřičí od rodičů. Ale v té chvíli už je obvykle pozdě dítě vychovávat ke zodpovědnosti a ohleduplnosti. S tím musíme začít o moc dříve, ještě před tím, než si naše děťátko vůbec uvědomí, že nějaké zvířátko chce.
Ve školce jsou děti od dvou a půl let do pěti let, což se mi zdá jako ideální věk na poznávání nových věcí a tvorů. A proto je moc užitečné dětem občas nějaké to zvířátko /v našem případě pejska) přivést ukázat. Rodiče obvykle nemají pořádně příležitost se dostat k někomu, kdo jejich dítěti půjčí zvíře do ruky nebo ho nechá se v jeho blízkosti pohybovat. A proto jsme přišli my – postupně Ferda, Bady a Jack. A jak takováto „kanisterapie“ probíhá? Pod tímto honosným názvem si nepředtsvujte nějakou perfektní terapii, jakou můžete vidět na různých programech v televizi. Spíše se jedná o to, že paní učitelky s dětmi ráno na elipse (speciální chvilka montessori pedagogiky – děti nejprve chodí po obvodu elipsy, aby se uklidnily a poté si sednou a o něčem si vypráví, učí se něčemu novému apod., elipsa obvykle trvá půl hodiny až hodinu) proberou, jak se mají chovat ke zvířatům (mluvit tiše, nedupat, neběhat, žádné prudké pohyby apod.). Poté jsou děti ven, kde už čekáme s pejskem. Děti je stále nutné trošku krotit, ale většina z nich zvládá dodržování předem daných pravidel úplně bez problémů. Přímo s pejskem se učí, jak reagovat na jeho chování, a naopak jak on reaguje na ně. Mohou si ho hladit, mohou zkoušet základní prvky výcviku, mohou se ptát na věci, co je zajímá. Obvykle i děti, které předem nezvládají chování k pejskovi se metodou „řízeného pokusu omylu“ zvládnou naučit, jak se chovat, aby byl pejsek klidný a vyrovnaný. A to je podstatou celé naší monte „kanisterapie“
Autor: Anička Zemanová