Přeskočit na obsah

Smrtící nemoci

FIV, FeLV a FIP – ošklivé a neléčitelné kočičí nemoce , zkratky, které děsí všechny, kdo mají kočky rádi. Pokud netušíte, o čem je řeč, čtěte dále. Pokud tušíte, čtěte také – osvěty není nikdy dost.

FIV – syndrom získané ztráty imunity

  • viróza známá v odborných kruzích od r. 1986, pro svou podobnost s nemocí AIDS u lidí bývá označována jako „kočičí AIDS“
  • virus není přenosný na člověka ani na další domácí zvířata
  • neexistuje proti němu vakcína

Virus FIV patří do skupiny lentivirů, je přítomen v krvi, ve slinách, v mlezivu a v mléce. Ve vnějším prostředí je poměrně málo stabilní – pro přenos infekce je proto nutný přímý a relativně těsný kontakt mezi kočkami. Pohlavní přenos zatím nebyl prokázán. Koťata se mohou infikovat již v děloze, během porodu, slinami, mlezivem nebo mlékem. Virus způsobuje snížení obranyschopnosti (tzv. imunosupresi), následkem je pak snadná vnímavost kočky k infekcím, které by jinak bez problémů zvládla. Období projevu klinických příznaků je velmi dlouhé a může trvat měsíce i roky.

Fáze onemocnění:

  1. po nakažení dochází po dobu několika týdnů k projevům horečky, nechutenství, zvětšení mízních uzlin – tzn. poměrně nespecifické příznaky, které pak vymizí
  2. kočka se jeví jako klinicky zdravá, pro okolí je však nebezpečná nosičstvím viru
  3. postupně se rozvíjejí příznaky spojené s horečkou, nechutenstvím, rýmou, dýchacími problémy, chronickými kožními problémy a parazitózami

Narůstání obtíží, které díky snížené obranyschopnosti vedou k “uspání” nebo úmrtí kočky

Prevence:

  1. Testování: výsledek je znám do 5-10 minut – testují se protilátky v krvi
  2. Pokud je v rozporu výsledek testu a klinický stav kočky, je možno provést laboratorní test PCR (polymerase chain reaction), kde se prokazuje přímo genetická informace viru v krvi.
  3. Izolace pozitivních koček je nutná, aby nedocházelo k šíření viru. Kočku není třeba hned utrácet, pokud se však začnou objevovat výše uvedené příznaky, je vhodné zvážit euthanázii.

FeLV – kočičí leukóza (leukémie)

  • onemocnění způsobené retrovirem, který v organismu rozvíjí rozmanité klinické příznaky od poruch funkce imunitního systému až po nádorové lymfoproliferativní změny.
  • ve vnějším prostředí je virus málo stabilní, působí na něj většina používaných dezinfekčních prostředků, pro přenos infekce je proto nutný přímý kontakt mezi kočkami
  • přenos je možný slinami, mlékem, močí a nelze vyloučit ani přenos pohlavním stykem; koťata se mohou nakazit již v děloze matky

Po nakažení virem se u kočky nemusí projevit žádné klinické příznaky, ale stává se šiřitelkou viru na ostatní kočky. Onemocnění se dále může vyvíjet jako ztráta imunity (kočka se stává vnímavou pro kteroukoli infekci jako u FIV) nebo méně často jako tvorba lymfomů ( nádorů), které se mohou vyskytovat v podkoží, v mízních uzlinách, na střevech apod.

Prevence:

  1. Testování: stejně jako u FIV je výsledek testu znám během několika minut,testuje se však přímo přítomnost antigenu (tj. viru nebo jeho části), ne protilátky, proto je možné testovat i kočky, které již byly vakcinovány proti FeLV.
  2. Pozitivní jedince izolovat (dále stejné jako u FIV)
  3. V případě negativity testu je možné provést vakcinaci kočky. V žádném případě se nedoporučuje vakcinovat netestované kočky!! (Pro možnost šíření viru mezi ostatní!!!)

FIP – kočičí peritonitis (infekční zánět pobřišnice)

onemocnění způsobené virem patřícím do skupiny koronavirů, postihuje nejčastěji mladé kočky

Mezi koronaviry patří i řada dalších méně nebezpečných původců onemocnění u koček, ale v organismu vytvářejí protilátky také, což má závažný vliv na diagnostiku onemocnění, která je založena právě na detekci protilátek v organismu.

Pro nakažení má poměrně velký význam stres, infekce se přenáší přímým stykem mezi kočkami – slinami, olizováním, nosním sekretem, trusem. Virus může přežívat až 2 měsíce ve vnějším prostředí. Koťata se mohou nakazit i během březosti, pak během 2-5 měsíců umírají.

Onemocnění se projevuje ve dvou formách:

  1. vlhká forma, tzv. efuzivní – je charakterizována změnami v dutině břišní a hrudní, jejichž výsledkem je náplň tekutinou v obou tělních prostorách
  2. suchá forma, tzv. neefuzivní – organismus s virem “bojuje” a reaguje tvorbou hnisavých ložisek na játrech, slezině, střevech, ledvinách… Tato forma je hůře diagnostikovatelná, uniká pozornosti a často kočka uhyne, aniž by se zjistilo, že příčinou byla FIP.

Nejčastějším projevem onemocnění bývá absolutní apatie, horečka nereagující na antibiotika, průjem, hubnutí, nechuť k jídlu a zhoršené dýchání. Diagnostika nemůže být založena pouze na laboratorním testu hladiny protilátek (tvorba protilátek i proti ostatním koronavirům!!), ale na celkovém posouzení daného klinického stavu kočky v kontextu s ostatními laboratorními vyšetřeními.

Prevence:

  1. Testování – koťata se doporučuje testovat od 10 týdne a opakovaně po 4 týdnech. U dospělých koček postačí testování jednou.
  2. Izolace pozitivních koček (jako u FIV, FeLV)
  3. Vakcinace

Ani jednu z těchto nemocí nelze vyléčit, pro kočku končí smrtí.